Veroničino rozvažování na Blog.cz

(Určeno jen pro ty, kteří NEJSOU zkušenými čtenáři NL :o))

Existuje jistá možnost, že se sem dostane někdo, kdo nemá tušení o mně, Nápoji lásky a slashi vůbec. Pro ně se tedy musím představit.
Já (Veronika) jsem nižší adminka Nápoje lásky-starám se o povídky. Důležitá poznámka - NEŘÍKÁM SI Sevie!!! Říkám si Veronika. Říkají mi tak i jiní-je to mé křestní jméno. :o) Slovíčko Sevie mám v jednom mailu a taky v názvu tohohle blogu, AIM a ještě leckde jinde. Mám totiž velmi ráda postavu Severuse Snapea -no dobře, jsem do něj hotový blázen.:o) No a taky Veronika je leckde už obsazená, zatímco Sevie bývá volná. Ale taky už jsem použila Sevinku nebo Severus Black (můj oblíbený slashový pár :o)) Jako oslovení však opravdu dávám přednost Veronice.
Podívejte, já nejsem Tonksová, abych neunesla přezdívku Sevie. Pokud se skutečně stala mým osudem, udělám s tím stejně málo, jako nešťastná Nymphadora.:o) Ale věřte mi prosím v jednom - já si tak skutečně NEŘÍKÁM!

Nápoj lásky (www.napoj-lasky.com) je server zaměřený na slash fiction a věci s ní související.
Slash fiction je druh amatérské literatury (povídky, básně), která v sobě spojuje vztah osob stejného pohlaví a fiktivní (nereálné prvky). O co jde, pochopíte nejlépe ze známých děl profesionálních, ačkoliv ta součástí slash fiction právě kvůli své profesionalitě nejsou: Interwiew s upírem (kniha, film) a Upír s tváří anděla (kniha), Perský chlapec (kniha) a dle ní natočený film Alexandr Veliký, povídka a film Zkrocená hora. To poslední by samo o sobě slash fiction nikdy být nemohla, příběh je reálný, ovšem fanfiction čili amatérské povídky s postavy ze ZH součástí slashe jsou. Včechny mají jedno společného-jde tam o lásku dvou mužů a autory jsou ženy. Riceová, Renaultová, Proulxová. Existují desítky dalších profesionálních autorek a tisíce neprofesionálních slashařek v pravém slova smyslu, které se této tématice věnují. Proč? Protože heterosexuální ženy mají stejné erotické fantazie o homosexuálech/bisexuálech, jako heterosexuální muži o lesbičkách. Nejde jenom o povídky vysloveně sexuální, mnohdy se tam ani za ruku nevezmou. Ženy fascinuje láska - no a k ní pak může (ale nemusí) být i nějaký ten sexík. :o)
Slash čtou a píšou především ženy, i když v zahraničí i gayové a poslední dobou dokonce i heterosexuálové (jako jistý druh výzvy - ´když to dokáže ženská, pak chlap určitě mnohem líp...´ :o)). U nás se gayové chovají dosti zdrženlivě. Vadí jim prvek fikce -dávají přednost reálným příběhům, je to pro ně příliš fantastické.
V zahraničí je to poněkud jiné, ale tam slash existuje od přelomu šedesátých a sedmdesátých let (a u nás sotva čtyři roky). Profesionální knihy byly už dříve-dokonce MNOHEM dříve (Vergiliovy Písně pastýřské, Ovidiovy Proměny, ostatně řecké mýty všeobecně).
Ovšem amatérské slashové šílenství začalo až v souvislosti se sexuální revolucí v šedesátých letech. Ženy se přestaly stydět za své sny a rozhodly se je sdílet-a psát. Poprvé to byl Star Trek, velkou stálicí je právě Alexandr Makedonský a taktéž Pán prstenů, po vzniku filmů ještě více. Největším fenoménem poslední doby je Harry Potter, kde já jsem se osobně zamilovala do malého Severuse Snapea. Z knihy, ne filmu.
Jeho (SS) obrázky můžete najít i na tomhle blogu.:o)
Také Zkrocená hora se těší značné popularitě, ovšem i věci, do kterých byste to neřekli, třeba Narnie, Petr Pan nebo Sherlock Holmes. Samozřejmě i scifi-Hvězdné války, Hvězdná brána, Matrix... Tohle všechno je součástí fanfiction-jako slash fanfiction. Vezmete si své oblíbené postavy, jedno, zda v předloze nějaký homosexuální vztah mají nebo ne (obvykle nikoliv), a napíšete s nimi nový příběh. Někdy plný děje, jinde jen lásky nebo erotiky. Meze nejsou žádné.
Totéž se samozřejmě dělá u heterosexuálních vztahů, tomu se pak říká het. Já ale třeba het nečtu a nikdy jsem nečetla. Připadá mi příliš omezující-žena tam zůstává ženou. U slashe lze přecházet volně z pocitu jednoho z hrdinů do druhého -a tak si mnohem víc užít. Považuju ho za dokonalejší fantazii, právě tím, jak je nereálná a oproštěná od všech předsudků a minulých zkušeností. V hetu jsem svázaná, ve slashi svobodná.
Nicméně mnoho lidí má rádo, čte a píše oboje. Tomu se říká shipping a je v zahraničí velmi oblíben. Já ho objevila teď a stále nevycházím z údivu. :o)
Slashi se ženami se říká femslash a píšou ho hlavně muži - a odvážné autorky jako svou výzvu (obvykle ovšem oproštěnou od výraznější erotiky :o)). Já už jsem napsala femslashů celou řadu a je to pro mne obdoba hetu - jde o příběh, nevnímám ho eroticky (sex mne tam naopak ruší). Naopak klasický slash je pro mne záležitost vysoce vzrušující.
Časem se autorky (a autoři) rozhodli neomezovat se na fanfiction a psát také originální slashe. Vytvářet své okouzlující upíry, vlkodlaky, kouzelníky, bohy a mimozemšťany, ba celé světy, a prožívat příběhy lásky (a nenávisti) ve vlastní režii. Tak se zrodila slash fiction v celé své dnešní slávě. :o)
Pokud by vás zajímalo se na ukázky slashe podívat, NL najdete na napoj-lasky.com. Povídky se sexem jsou zablokované na (bezplatnou) registraci, ty bez něj jsou volně přístupné. Existuje ale celá řada jiných slashových a shippingových archivů, jako například Blue Love, Bystrozorky, Dangerous Dreams, Estriel's Shrine nebo Hříchy Severuse Snapea, které také doporučuju k návštěvě. Slash jde najít na některých obecných FF archivech (například potterharry.fanfiction.net nebo pottpovídky).
Na NL ale máme i hodně zajímavostí kolem slashe a stále přibývají. Tušili jste třeba, že mužní Jean Marais nebo Richard Chamberlain byli (RCh je) gayové? Já ne. Stejně tak by mne to nikdy nenapadlo o slavném Fridrichu (Bedřichu) II. Velikém, se kterým si naše Marie Terezie tolik užila. Jeden z největších německých panovníků... A tají se to o něm, jak kdyby měl prašivinu. Ovšem dokonce i mezi světci existují homosexuálové - z doby, kdy to raně křesťanská společnost nevnímala jako nevhodné. Svatí Sergius a Bacchus byli milenci a anděl je ujistil, že jejich láska bude pokračovat i po mučednické smrti v nebi. Andělé tehdy byli mnohem méně homofobní než pozdější církev.:o) Vždycky mne potěší, když zjistím, že ačkoliv slash je sen, čirá fantazie, velmi často překvapivě odpovídá skutečnosti.

Pokud o něčem podobném sníte a třeba to i tajně vytváříte, přijďte mezi nás. Na NL vás rádi uvítáme, ať už milujete slash z jakéhokoliv fandomu nebo se věnujete originální slash fiction či vás zajímají právě ony odborné články!

No a až poznáte mne i NL, tak pokud budete mít zájem, na tomhle blogu najdete mé OSOBNÍ SUBJEKTIVNÍ povzdechy a úvahy kolem slashe a NL .:o)

Tak nakonec bylo stanoveno, že náš milovaný Nápoj lásky je neutrálním územím, na které patří jen objektivní názory, nikoliv subjektivní, potažmo emocionální výlevy.
S čímž nelze než souhlasit.
Ovšem uvědomila jsem si, že nějaký prostor na své úvahy, rozvažování a eseje potřebuji. A náhle jsem pochopila, proč k zahraničním archivům jsou často připojeny jako zvláštní část livejournaly-právě proto, aby si jejich admini mohli občas svobodně a nezávazně povzdechnout či postěžovat.
Kdo ze čtenářů chce, může se pokochat, soucítit, projevovat soustrast, namítat a oponovat. Kdo nechce, může to ignorovat. A podstatné je, že to nijak nezatěžuje vlastní server. Proto byl ten založen tenhle blog.
Všechno vyjádřené zde jsou MOJE OSOBNÍ NÁZORY. Nejde o oficiální vyjádření či politiku Nápoje lásky a David ani nikdo jiný to neodsouhlasil. Je možné, ba pravděpodobné, že tu najdete věci kontroverzní, které se někomu nebudou líbit.
Dlouho jsem si myslela, že to není potřeba a že vždycky možné udržovat objektivní tón-ale takhle to asi bude lepší. Jsem jenom člověk (ačkoliv jsem byla nařčena, že se považuju za nadčlověka :o) - nepovažuju, věřte mi prosím!) a občas vypěním nebo se něčím trápím a potřebuju to někde ventilovat. Nápoj lásky pro to opravdu není vhodné místo, pokud chceme zachovat aspoň malinko profesionální úroveň.
Jenomže osobní vyjádření někdy je třeba nejen pro klid duše toho, kdo ho vytvoří, ale i pro čtenáře, kteří chtějí pochopit, proč se něco děje nebo neděje. Zatímco ti, které to nezajímá a chtějí si jen číst povídky, by tím neměli být obtěžováni.
POZOR ALE - na Nápoji lásky i nadále zůstanou články, které se PŘÍMO týkají NL. Tedy například Černá listina. To, co se děje mimo NL, čtenáře může a nemusí zajímat. Ale útočné komentáře na NL si zaslouží, aby se jim věnovala patřičná pozornost. Já jsem před tímhle ostatně varovala už dávno - a velmi důrazně! Jenže došlo přesně k tomu, čeho jsem se obávala - NL se nám mění v bojiště. O tom, zda bude nějaký komentář odstraněn, rozhoduje autor článku, k němuž byl napsán. Když si jeho smazání nepřeje, tedy smazán nebude - a naopak na něj bude viditelně upozorněno. A pokud určitý komentář takového charakteru, že patří do Černé listiny, pak se tam zajisté také ocitne.
Zatímco tady najdete moje teoretické úvahy o tom, jak je život (nižší adminky slashového serveru) občas těžký.:o)